Články

Koňka, díl 5.: Drážní zaměstnanci

Při stavbě koněspřežné železnice byla většina dělníků zaměstnána jako nádeníci. Jejich denní plat byl v různých letech různý a pohyboval se od 30 do 90 krejcarů. V nejvyšším nasazení pracovalo na stavbě až 6000 lidí. Vedoucí stavby si při výstavbě přišel na 8 zlatých, inženýři na 1 – 2 zlaté denně.

Po zahájení provozu nabírala železnice stále zaměstnance. V administrativě to bylo např. v roce 1842 lokální ředitel v Linci, pokladník a ředitel kanceláře v Budějovicích a dalších asi 20 osob od písařů po speditéry. Lokální šéf v Linci si přišel na 2.000 zlatých ročně, ředitel v Budějovicích na 1.000 zlatých, průvodčí na 300. Technický personál tvořili inženýři, cestmistři, drážní a staniční hlídači, kováři, sedlář, kovářští a sedlářští tovaryši. Hlavní inženýr měl 1300 zlatých ročního platu, drážní a staniční hlídač 120 – 144 zlatých ročně.

Poté, co společnost převzala do vlastní režie celý železniční provoz (řada činností a služeb byla předtím najímána) v ní pracovalo např. v 1842 už 169 zaměstnanců a po roce 1846, po převzetí přípřežné služby, to bylo 507 zaměstnanců a také až 663 koní (na budějovické trati k 1852).

Koňka, díl 1.: Na počátku byl Karel IV. a plánování průplavu
Koňka, díl 2.: Od Gerstnera ke Gerstnerovi
Koňka, díl 3.: První vlak
Koňka, díl 4.: Jak to fungovalo?
Koňka, díl 5.: Drážní zaměstnanci
Koňka, díl 6.: Co a jak se převáželo
Koňka, díl 7.: Od koní k páře
Koňka, díl 8.: Otcové koněspřežky
Koňka, díl 9.: Kde najít koňku v Budějovicích?
Koňka, díl 10.: Kde se koňkou svézt a co si přečíst?