Články

Koňka, díl 4.: Jak to fungovalo?

Trasa koněspřežné železnice z Budějovic do Lince měla délku 128,8 km. Podél tratě bylo postaveno 52 strážných domků, 5 přepřažných stanic, 6 mezistanic a 14 výhyben. Součástí stanic byly i další objekty potřebné pro údržbu trati a péči o koně. Vedla přes stanice Budějovice, Holkov, Bujanov, Kerschbaum, Lest, Oberndorf, Urfahr a Linz/Donaulände.

Trať byla jednokolejná s rozchodem kolejí 1106 mm (dnešní nejrozšířenější rozchod kolejí je 1435 mm).  Traťový svršek sestával z dřevěných tesaných čtyřhranných podélných pražců (15,8 x 18,4 cm) o délce 2,8 až 7,6 metru. Ty byly zapuštěny prostřednictvím čepů do přitesaných příčných pražců o průměru 21 – 23,5 cm. Příčné pražce, které sloužili k udržení rozchodu a směrové stability vozu, byly kladeny v rozestupu 1,89 m. Na podélných pražcích byly nahoře k vnitřním stranám přibity ploché kované železné pásy (jakési ploché kolejnice), jejíž průřezy se v čase měnily. Délka těchto železných pásů byla 2,8 – 3,8 metru.

Od roku 1843 začaly být příčné dřevěné pražce nahrazovány kamennými stoličkami, což byly hrubě otesané kamenné kvádry s drážkou pro zasazení podélných pražců a byly uloženy ve štěrkovém podsypu. Prostor mezi podélnými pražci byl vyplněn štěrkem a zasypán hrubým pískem.

Pokud bylo nutné kvůli terénu stavět náspy, ty byly na koruně široké 2,84 m a měly sklon od 45 do 60 stupňů. Uvnitř náspu původně Gerstner navrhoval a stavěl opěrné zídky pod každou „kolejnicí“ v celé výšce náspu, které byly postupně nahrazovány kvůli nestabilitě kamenným jádrem (jakousi nosnou zdí), nakonec se však kvůli nestabilitě upustilo i od jejich stavby a místo toho se pod konstrukci kolejí na koruně náspu podkládal štěrk. Zářezy měly podobné úhly sklonu a mohly dosáhnout až hloubky 9 metrů.

V úseku České Budějovice – Linec – Gmunden (a odbočné tratě Zizlau) bylo postaveno 1.066 mostů a propustků. Z nich 268 bylo mostů kamenných klenutých, 214 dřevěných a 584 malých propustků.

Podél tratě byly stavěny strážní domky, na budějovické trase celkem 52. Domky byly zděné o ploše 30 – 50 m2. Měly pokoj, černou kuchyni a předsíň, existovaly však i větší strážní domky se dvěma místnostmi  (např. České Budějovice 1).

Koňka, díl 1.: Na počátku byl Karel IV. a plánování průplavu
Koňka, díl 2.: Od Gerstnera ke Gerstnerovi
Koňka, díl 3.: První vlak
Koňka, díl 4.: Jak to fungovalo?
Koňka, díl 5.: Drážní zaměstnanci
Koňka, díl 6.: Co a jak se převáželo
Koňka, díl 7.: Od koní k páře
Koňka, díl 8.: Otcové koněspřežky
Koňka, díl 9.: Kde najít koňku v Budějovicích?
Koňka, díl 10.: Kde se koňkou svézt a co si přečíst?